Z kroniky skautek: Slibová schůzka (29.11.2008)
Dne 29. 11. 2008 ve 14:00 se všichni skauti a skautky sešli ve skautské klubovně aby společně vkročili do nového skautského života. Mezi ně patřím i já. Hned jak jsme došli Verča vybírala 20 korun. No, seděli jsme v klubovně a dopilovávali jsme to, co nám ještě moc nešlo. Po dlouhém trápení do klubovny přišla jakási vesničanka, která nám řekla pravidla a chtěla po nás, abychom jí dali lístečky s naším jménem, no a ty lístečky dala do čepice a rozdělila nás do družstev. Odevzdali jsme nováčky a po družstvech jsme mohli do chrámů. Byli tři chrámy: Chrám Duše, kde sis námi čaroděj povídal o tom co to vlastně skaut je. Chrám Lesa, tam nás jeden chytrý bojovník zkoušel ze skautských dovedností a nakonec chrám Hrdinů, kde se nás víla ptala na naše skautské kamarády z družiny a oddílu. Když jsme něco nevěděli tak jsme zašli do vesnice, kde nám vesničanka pomohla. Po celé téhle zkoušce (dost brutální) jsme si odpočinuli hraním her a po hrách byla večeře. Jak bylo popapané a pouklízené tak jsme si postavili bránu z totemů, které jsme získali na družinovkách a taky za projití všech chrámů. Vstoupili jsme bránou do doupěte a tam na nás čekal věštec. Po vyvěštění z koule jsme se vydali na dalekou cestu, byla nebezpečná, protože nás pronásledovaly stíny. Šli jsme po žluté značce. U rozcestí směrem k přehradě nás potkal pocestný, poslal nás pro vodu, že se nám bude hodit. Šli jsme nahoru a do lesa potkali jsme vílu, řekla nám, že si máme vzít kousek bláta. Po provázku, který nás vedl, jsme došli k truhle a tam byly stezky Země, dále jsme šli po stopách vody (modrých fáborcích) k vodě, tam jsme našli 2 stezky Vody. Pokračovali jsme v cestě a došli jsme k ohni, ale ten nám řekl, že musíme jít ještě ke vzduchu, ale ten nám řekl, že na stezky vzduchu si ještě musíme počkat a tak jsme šli zpátky k ohni (konečně J). Tam na chatě nám 4 živly zapálili slavnostní slibovný oheň. Dostali jsme slibového patrona, který nás odváděl ke svíčkám, a po nich jsme šli pak už sami. Tam na nás čekal Ptáček s krojem. O kousek dál stála Žabka s Ježkem. Přišli jsme, poklekli a začali jsme slibovat:
„Slibuji na svou čest: jak dovedu nejlépe sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připravena pomáhat vlasti a bližním”
Pak jsme se podepsali, sundali kroj a valili zpátky. Jak celé tohle slibování skončilo, šli jsme na klubovnu, převlékli jsme se a jedli buráky. Ve stezkách, které jsme dostali, nám Ježek všechno vysvětlil a my jsme si pak vybrali postavu, která nás bude provázet po celou dobu na cestě stezkou. Po těžkém rozhodování si nakonec všichni vybrali a my jsme si mohli povídat, co se nám líbilo nejvíce a co zase ne celý den. Myslíte si, že po tam náročném dni jsme šli spát? Ne!! Buď jsme zpívali, nebo koukali na film. Pak jsme šli spát a ti nejhodnější mohli spát s vedoucíma v doupěti. Ráno jsme se probudili, nasnídali a pouklízeli klubovnu. Se šátkem, slibovým odznakem a nášivkou ve tvaru drahokamu, které jsme dostali při slibu, jsme vykročili pravou nohou do nového skautského života.
Napsala Karamela
