Zahajovací rituál (13.-14.9.2008)

     …Je podzimní noc. Pěkně mrazivá, ale přesto měsíc jasně svítí. Musíme splnit velmi důležitý úkol, který nás zavede do úplně jiného světa. Do světa plného dobrých, ale i zlých bytostí, do světa plného nadpřirozených schopností, do světa kde si dobré bytosti vzájemně pomáhají a nevzdávají se v boji proti těm zlým.

     Moc se na tento svět těším, ale abych se do něho i s mými ostatními bratry a sestrami dostal, musíme společně projít ještě jednou zkouškou. Dostat se na okraj kouzelného lesa, kde na nás má čekat překvapení, jak jsme zjistili z pergamenu. Písmo jsme neznali, ale dali jsme hlavy dohromady a přišli jsme nato. Tak proto jsme na půli cesty do lesa. Bojím se, ale můj strach přebíjí to neskutečné vzrušení z toho, co nás čeká.

     V dáli vidíme obrys lesa, mé napětí teď stouplo na maximum. Opatrně vstoupíme, do rozprostírajícího se lesa a pokračujeme malou cestičkou dál. Pociťuji zvláštní, těžko popsatelný pocit. Zanedlouho vidíme svit loučí a v dáli se ozývá krásná hudba. Je to neskutečný a tolik očekávaný okamžik. Jsme na místě. Konečně.

     Uprostřed cesty stojí dvě neznámé ženské postavy oděné do krásných jemných šatů. Vypadají krásně. Najednou naše oči upoutal vysoký strom. Z výšin se k nám snesla postava, zahalená do tmy. Až žár loučí prozradil onu postavu. Byla to samotná královna lesa a pronesla řeč, ve které nás moc vítala a předala nám část svého lesního území. Takový velký dar jsme ani nečekali, ale moc nás potěšil. Ale abychom se stali skutečnými obyvateli lesa, museli jsme podstoupit místní křest zázračnou vílí vodou a kouzelnou vlčí krví. Tím se z nás stali skuteční vlci a víly.

                                                                                                                                                                                                        Zapsala: Miky